RPK

aneb Jak jsem převlékl AKčko

Všichni znáte ten pocit, kdy běháte po lese se stejnou zbraní, jako ta, co vykukuje za každým druhým stromem. Přesně tohle byl jeden z důvodů, proč jsem vyměnil AK-47 za novější, ještě ne tak rozšířené SLR-105. I to se však velmi rychle ujalo a našlo si své místo v srdcích, ale především rukách airsofťáků, proto jsem musel popojít zase o kousek dál.

Nápad přestrojit Akčko ve zbraň, která není sériově vyráběná žádnou firmou se mi honil hlavou už delší dobu, finální rozhodnutí záviselo na tom, zda půjde o odstřelovačku, nebo lehký kulomet. V obou případěch by byl výběr dost úzký. Přestože SVD Dragunov, částečně vyrobitelný z AKčka budí respekt, nese s sebou spoustu komplikací (absence pevné pažby a nedostatek místa pro akumulátor, nemožnost dosažení skutečné podoby s reálným Dragunovem...). Jediná sniperka, která bych teda byl ochotný udělat by byla Zastava M-76, za kulomety by pak logicky šlo o RPK. V tomhle duelu zvítězilo RPK především proto, že jsem si uvědomil, že jsem stejně nikdy nechtěl být sniper (z této vlastnosti čerpám většinu ze svého pocitu výjimečnosti). Když bylo rozhodnuto, jakou že si to zbraň poskládám, stačilo skouknout pár obrázků, aby bylo jasné, co všechno bude potřeba. RPK se v zásadě liší tímto:

• Delší hlaveň (pro detailisty tedy i výtěrák a přibyl jakýsi úchyt na výtěrák v prostřed hlavně)
• Odlišné pažbení
• Rozšířený zásobník (buďto klasický na 40 nábojů, anebo bubnový na 75 nábojů)
• Jednoduchá sklopná dvojnožka, která není výškově stavitelná, uchycená za muškou.
• V neposlední řadě se liší i flashiderem, tedy tlumičem výšlehu plamene

Hlaveň

Reálné RPK má hlaveň délky 590mm (AK-74 jen 415mm). Logicky prvotní nápad byl nechat si vyrobit trubku této délky např. z hliníku. Nechat si vyvrtat takhle dlouhou trubku je však překomplikované, proto jsem přešel k druhému nápadu, a to udělat hlaveň dvoudílnou. Spoustu práce mi ušetřil fakt, že firmu Guarder taky napadlo, že by si někdo chtěl udělat airsoftové RPK a na trh poslala svůj výrobek, který se skládá jak z prodloužení hlavně, tak z přichycené dvojnožky („Guarder Steel Front Barrel & Bipod for MARUI AK-47“). Přestože jsem dlouho váhal (nějakou dobu jsem koketoval s nápadem pořídit si stavitelnou dvojnožku), nakonec padlo mé rozhodnutí právě pro tohle řešení (páč s tím bylo nejmíň práce a je to cenově tak nějak přijatelné). Přesto všechno, jak už název vypovídá, je to dělané pro Marui, takže se to bez pár komplikací neobešlo. Jde o to, že Marui používá jiné uchycení mušky k hlavni (Marui = šroubek, Classic Army= červík, který do drží mířidla jen tlakem do hlavně). A jelikož Guarderovská nástavba využívá u Marui již připravených děr i ke svému vlastnímu uchycení, tyto jsem musel sám vyvrtat (jedna zespod do hlavně a taky bylo třeba převrtat otvor v mušce pro širší šroub). Hloubavější teď postřehnou, že celá polovina hlavně i s ne zrovna titěrnou dvojnožkou visí na jediném šroubku (který je tak maličký, že jsem ho při montáži asi 3x ztratil), úplně stejném, jako přichycuje mušku.Nevím, jak to sedne do Marujského AKčka a je možné, že důvod, proč jsem okamžitě na nové hlavni serval závit na onom pofidérním uchycení byla mnou nesprávně vyvrtaná dírka, každopádně jsem musel přistoupit k operativnímu řešení. V servise ASG mi poradili natvrdo ke zbrani hlaveň přilepit nějakým dvousložkovým lepidlem s kousky kovu. Musíte však počítat s tím, že hlaveň už bude na věky nerozebíratelná. Tímto byla vyřešena hlaveň s dvojnožkou.

Ještě bych dodal, že prodloužení se liší i lesklou povrchovou úpravou od hlavně CA, která je matná, tohle řeší smirkový papír a matný černý sprej.

Pažbení

Málo platné, zde se zřejmě bez pomoci šikovného dřevořezbáře neobejdete (pokud vám zrovna v kapse nechrastí přebytečných deset tisíc na origo pažbení). Já dostal spojení dokonce na puškaře, takže tenhle oříšek jsem taky příliš řešit nemusel. Navíc, přestavujete-li AK od CA, není třeba nechávat dělat dřevěnou pistolovou rukojeť, protože novější typy RPK již mají tuto z černého či hnědého plastu. Předpažbí se liší jen lehce, ale působí mnohem masivnějším dojmem, pažba naopak se liší více než hodně a je jednou ze součástek, která design zbraně mění ze všeho nejvíc. Zde bych snad jen zdůraznil, že si nejsou navzájem kompatibilní pažby, vyrobené na tělo Marui, na tělo Classic army a jak jsem se přesvědčil pažby vyrobené pro CA na tělo od G&P. Přestože se navzájem liší jen několika minutami v úhlu oněch dvou „paciček“, mezi něž se pažba zasouvá, tak i kdybyste tam plastovou pažbu nějak narvali, dřevo nekompromisně spodní packu ulomí (vyzkoušeno, ověřeno, draze zaplaceno – tyhle packy nejsou samostatně koupitelné, musíte koupit celé nové tělo a to ještě většina z nich není dodávána právě s touhle součástkou)

Flashider

Zatím jsem se na obrázcích setkal se třemi typy tlumičů výšlehu plamene. Jeden je jen matka na závit na mířidlech, stejně jako u AK-47. Další je rovný asi 3cm dlouhý s vývrty po stranách. Třetí je jakýsi malinký trychtýřek, našroubovaný na mušku. Nejelegantněji vypadá podle mého rovný flashider, bohužel se mi ho nepodařilo sehnat a nechat ho vyrábět by bylo opět zbytečně komplikované. Oproti tomu tlumič výšlehu typ „trychtýř“ je dosti snadno dostupný i na airsoftových obchodech. Vyřešeno.

Zásobník

V prvé řadě, klasický zahnutý zásobník s rozšířenou kapacitou v airsoftovém provedení neseženete, ani kdybyste se rozkrájeli. Navíc mi ani nikdy nepřišel moc sympatický. Jiné je to s bubnovým zásobníkem, který zbrani dodá opravdu masivní vzhled. Tohle je už jen otázka peněz. Levnější řešení je buben od firmy TOP, s kapacitou 1000BB, který se ale podobá své reálné předloze opravdu minimálně (co si budeme namlouvat – vypadá strašně). Elegantnější řešení jsou bubínky od Hero arms, s kapacitou 3000BB, elektricky navíjené, celokovové, napájené třemi tužkovými bateriemi, spolehlivé, úžasné, dokonalé a drahé jak prase. Co dodat, RPK s ním vypadá dokonale.

Závěrem

Viděl jsem mnoho verzí RPKček, které se liší lehkými rozdíly v pažbení, flashiderem, zásobníkem, i plechovou krytkou těla. Proto se dá okecat téměř jakákoliv sestava, kterou si doma sesmolíte a poskládáte. Základem však je, aby zbraň vypadala DRSNĚ!! :)

Upgrade

Konverze na kulomet s sebou nutně musela přinést i nějaké to vychytání vnitřností. Tady se nebudu dlouho rozepisovat. V zásadě jde o výměnu pružiny za M130. Aby použití kulometu v akci něco řešilo, musí být schopen jednotku krýt při postupu, či ústupu, takže nějaký ten metr dostřelu navíc je opravdu nutný. A komu přijde smutné, že se vlastně tahá s více než 20cm prázdné hlavně, určitě se koukne po nějaké delší hlavni. Z možností se krom hlavně AK nabízí hlaveň M16/AUG, M16+, nebo hlaveň G3. Já osobně jsem tam narval teflonovou hlaveň od KM Head pro M16.

Pro inspiraci co byste mohli najít, kdybyste mé RPK vykuchali:

• Základní mechabox, ložiska, kola, trn, ramínko podavače a spousta dalších kravinek
• Silikonová kabeláž (původní CA kabely dosti zlobí)
• M130
• New Bore Up vzduchotechnika od Systemy
• Krátký motor Magnum od Systemy
• Přesná hlaveň od KM Head pro M16/M14/AUG
• A celý tenhle kolotoč pohání akumulátor 9,6V (+3 AA baterie pohánějí zásobník)