Když jsem se rozhodoval, jakou zbraň na airsoft koupit, zvažoval jsem různé varianty, protože výběr je opravdu slušný. Pak jsem spatřil ji, naprosto dokonalá, hotový milášek a já věděl, že je to ONA – AK 74. Hodí se do středoevropského prostoru k maskáčům AČR stejně jako SA 58 a jak napovídá název je to kov + dřevo. U prodejce – AIRSOFTGUNS jsem si nechal poradit co a jak a zvolil jsem pružinu 120, přesnou inoxovou hlaveň a hop up gumičku od Systemy a vyměnil jsem oranžový zásobník za černý, nějak mi tam ten oranž nesedí, žádný šílený upgrade, ale mě to stačí, hlavně ať to střílí, bo jsem obyčejný uživatel?.
Hned jak dorazila domů, roztřesenýma rukama jsem serval papír z krabice a jal jsem se kochat jejím vzhledem. Zpracování je opravdu parádní, to se musí nechat, a od reálné zbraně k nerozeznání, rozhodně ji nedoporučuji vytahovat z obalu v blízkosti nějaké banky. Do očí se mi vehnala kroupa, když jsem si vzpomněl na mládí, jak jsem běhali po hřišti s plastovými pistolkami a volali „ spadni hajzle, seš mrtvej“. Měl jsem takový plastovoplechový samopal, který po zmačknutí spouště vydával příšerný zvuk. No, ale zpátky k AK 74. Nebudu tady popisovat její technické parametry, protože si je každý může přečíst u prodejce a ani nebudu detailně rozebírat jak kuličky lítaj, kolik váží a jestli se za letu náhodou netřesou a ani se nebudu šťourat v popisováni baterie, motorku apod.,protože tomu nerozumím a ani mě to nezajímá za předpokladu, že zbraň funguje.
A to je právě problém, trochu zlobí potvůrka.
Na podzim roku 2007 jsem byl na jedné akci u Petřvaldu, relativně na začátku akce mi při přestřelce přestala fungovat. Zkoušel jsem přepínat na jednotlivé a dávky, ale spoušť nereagovala. Moje jediné štěstí bylo, že mi borci od Diverzantů půjčili náhradního kalacha, ještě jednou díky a akci jsem mohl dohrát. Jelikož jsem technicky „velmi“ zdatný, tak jsem ji radši poslal servismanům do AIRSOFTGUNS, nehledě na to, že byla ještě v záruce. Ve firmě byli ochotní a za zhruba týden byla zpátky s vysvětlením, že byla vadná pojistka (taková blbůstka). Narazil jsem zásobák, zkusmo vystřelil pár dávek, super, šlapala bezvadně a protože jsem byl pracovně dost zaneprázdněn, uložil jsem moji milou, hezky vyčištěnou a zabalenou k zimnímu spánku.
Jakmile se na jaře přihlásila sezóna 2008 a bylo třeba vyhnat pavouka z hlavně, dobil jsem baterii a hurá na zahradu najít vhodný cíl a kropit a kropit a ………….kurwa nic. Sakra co zas je, klid, klid jen žádnou paniku. Samozřejmě jsem začal tím jednodušším. Vzal jsem druhou baterii , řádně nabil, zapojil a nic. Další krok vedl k pojistce, po rozlousknutí plastového obalu pojistky jsem ji vytáhl (30A), byla v pořádku. Tak fajn, co teď. Moje podezření směřovalo ke spínači spouště, nic chytřejšího mě nenapadlo. Nechtělo se mi ji znovu posílat prodejci a tak jsem se rozhodl pro rozborku, nu co, když to neklapne, tak ji pověsím na zeď jako dekoru. Mrknul jsem na net, jak to vypadá s recenzí na AK-74 a prošel jsem toho celkem dost, ale vesměs to byly návody na AK 47. Vypadá to bledě, nebo blbě hledám, takže skoro nic co by se dalo použít, abych mohl moje milované AKačko kuchnout.
Jak už jsem se zmínil jsem technicky velmi nadán, recenzi nebo návod na rozborku jsem nenašel, tak jsem přemýšlel co dál a náhle můj zrak spočinul na mém švagrovi Tomášovi. Pracuje v dílně, kde jsou různé stroje a zařízení o jejichž funkci nemám ani tušení. To je můj člověk a když se dílo nezdaří, alespoň to mám na koho svést, což se mi jeví jako celkem fajn. Moje zkušenost je taková, že pokud začínáte zbraň rozebírat poprvé, rozhodně si k tomu přizvěte někoho dalšího technicky zdatného, poněvadž víc hlav víc ví a až vám začnou pružinky (ty svině mrňavé) a šroubky lítat na všechny strany, jeden pár očí navíc se na hledání vždycky hodí. Takže tuto litánii berte jako pokus o návod nebo recenzi na AK 74. Jo a buďte trochu tolerantní k technickým pojmům, které použiji, protože některé dzinziky opravdu nevím jak pořádně pojmenovat? a hlavně, jedná se o návod pro taková jelita jako jsem já.
1. ODPOJENÍ BATERIE , DEMONTÁŽ PAŽBY A ZÁVĚRU.
Pokud jste to ještě neudělali, tak první věc kterou uděláte, by mělo být odpojení baterie a její vytažení z pažby, to znamená, že povolíte dva šroubky co drží plechovou patku pažby. Až to budete šroubovat zpátky nepoužívejte hrubou sílu, nebo vyrvete závit z pažby, mě se to totiž povedlo, jo jo jsem šikulka, ale na druhou stranu ten kovový závit v dřevěné pažbě zrovna moc dobře nedrží. Tady malá výtka výrobci, protože k baterce jdete často, mohli to vymyslet trošku líp a šroubky mohly být taky delší. Jelikož je pažba dutá nedoporučuji ji používat na louskání ořechů na mrtvolišti, ani na bušení do hlav nepřiznávačů. Když jsem tam poprvé vkládal baterii, tak jsem si říkal proboha tam to nemůže vlézt a chvilku jsem nad tím maturoval, ale jde tam krásně, jenom si najít to správné místečko, jak tam uložit kabeláž + pojistku s plastovou krytkou + baterii. Takže vytáhnete baterii a rozpojíte kabeláž – no problemo.
Teď je třeba oddělit pažbu od kovového těla. Drží ji jeden šroub samořezka, který je vidět v horní části pažby. Je to imbus a jeden z mála bytelných šroubů. Po vyndání šroubu pažbu opatrně vysuňte z těla a znovu rozpojte kabeláž. A když už to máte rozdělané, kabeláž z pažby vytáhněte a pro jistotu zkontrolujte jestli není poškozená.Potom zamáčkněte pojistku, která drží kovový kryt závěru, kryt sundejte a spadne vám na zem kovová trubička, která je na jednom konci ucpaná kouskem molitanu a to by mě fakt zajímalo na co to tam je. Teď můžete sundat závěr vysunutím tyčinky s pružinou, která je zasazená ve výše zmíněné pojistce krytu závěru.
2. ODSTROJENÍ PŘEDPAŽBÍ A MÍŘIDEL.
V další fázi se můžeme vrhnout na odstrojení předních částí AK. Sundáme kompenzátor, tlumič výšlehu, flashider nebo jak chcete. Zatlačte kovovou pojistku, držte ji a otáčivým pohybem vyšroubujte kompenzátor ven, ale pozor je tam levotočivý závit, pravděpodobně, aby to nebylo tak jednoduchý. Kovová pojistka je tam pouze vložená a tak pokud nechcete trávit dlouhé hodiny hledáním pojistky a pružinky, tak je radši hned vyndejte. Mimochodem ten kompenzátor je nádherná součástka, která AKačku moc sluší. Můžete sundat přední mířidlo i s imitací vytěráku a to tak, že povolíte mrňavej imbus, který je zespod mířidla. Tady jsem neodolal a mušku jsem z pohledu střelce natřel načerveno. Opatrně vykývejte vytěrák s pomocí imbusáku, který prostrčíte skrz vytěrák. Tím se dostanete na další imbus, který byl schovaný pod vytěrákem a drží vrchní díl předpažbí. Povolit a vytáhnout a opět si odkryjete další imbus, který drží spodní díl předpažbí, potažmo kovovou krytku úchytu nosného řemene. Vytáhnete krytku, spodní díl předpažbí a stavitelná mířidla, která jsou nasazená v drážce v kovovém těle zbraně a které zajišťuje právě předpažbí. Dejte si pozor na další pružinku, která je schovaná pod mířidly a do které je nasazen druhý konec závěru, radši ji taky vyndejte.
AKačko máme pěkně odstrojené, ale pořád je na mazlíka hezkej pohled, no ne? Jo ještě jsem si vzpomněl, až to budete skládat dohromady, nasaďte spodní díl předpažbí a dotáhněte, nasaďte horní díl předpažbí, ale nechte ho volný, jenom ho dorazte na mířidla a vložte závěr a krytku závěru. Pokud to všechno pěkně sedí, dotáhněte horní díl předpažbí. Proč to říkám, když jsem to poprvé dával dohromady a dorazil předpažbí na mířidla, nějak jsem tam nemohl dostat krytku závěru, protože najednou byla moc „dlouhá“, takže povolit, doladit, dotáhnout.
3. DEMNOTÁŽ PAŽBIČKY, HLAVNĚ A MECHABOXU.
Teď můžeme sundat pažbičku. Povolte šroubek ve spodní části pažbičky a tahem dolů ji sundejte a odkryje se vám pohled na motorek uložený v kleci. Tady jsem narazil na malý problém v podobě porušeného obalu kabeláže, který byl způsoben hranou pažbičky. V pažbičce je sice vybrání, ale chce to pilník a lehce ho zvětšit, aby se tam kabely v klidu vlezly. Povolte čtyři křížové šroubky a sundejte lučík spouště i s podložkou. Tak a teď už zbývá oddělit od sebe mechabox, kovové tělo a vnější hlaveň. Povolte imbus, který drží přepínač střelby a opatrně ho šroubovákem „vydloubněte“ z kovového těla, vzápětí povolte dva imbusy, co byly schované pod předními mířidly, které spojují vnější hlaveň s kovovým tělem. Opatrně tahem dopředu oddělíte hlaveň od mechaboxu. Teď už vám nic nebrání vytáhnout mechabox z těla, počítejte s tím, že vám okamžitě vypadnou dvě podložky, jedna s ozubením. Jsou to tak atypické věci, které nejde při montáži nijak otočit, takže jsem to zvládl smontovat i já. Můžete si je zkusmo nasadit a smontovat s přepínačem střelby, když máte mechabox venku. No a teď už můžete od sebe oddělit vnější hlaveň a vnitřní hlaveň s hop up komorou, které spolu pohromadě drží dva imbusy. Oddělit je musíte, protože jinak hlaveň nejde vytáhnout z těla ven. Obě hlavně vytáhnete z kovového těla ven. Jak tak koukám na tu plastovou hop-up komoru tak se mi ten materiál vůbec nelíbí, zkusím sehnat nějakou kovovou.
V téhle fázi máte hotovou rozborku na hlavní díly. Toto je jeden z postupů a dá se zvolit i jiný, záleží jak to komu bude vyhovovat. Nadšenci si mohou rozebrat např.přední a zadní mířidla atd., ale na druhé straně proč? Tak a teď přede mnou leží mechabox s motorkem - srdce zbraně. Hodně dobře si rozmyslete, jestli ho sami rozeberete. Méně zkušeným rozhodně doporučuji SERVIS!!! A ti zkušenější ví, že jedny ruce navíc se tady rozhodně uplatní.
Tady znovu připomenu proč jsem se pustil do rozborky. A to je spínač spouště. Mechabox si prohlížím ze všech stran a je mi jasné, že bez rozebrání se na spínač nedostanu. Našel jsem jeden hodně kvalitní článek „Jak jsem upgradoval AEG“ od ASS1 z týmu Sfinska Crew. Ten mi moc pomohl, protože tak jsem věděl co mě čeká. Takže podrobně rozborku mechaboxu popisovat nebudu, protože bych vlastně opisoval jeho článek. S Tomášem jsme rozšroubovaly mecháč a „rozlouskly“ ho, tady se hodí ruce navíc při přidržení pružiny. Dostali jsme se na spínač spouště a přišlo zklamání. Vůbec se mi nelíbí, že musím rozebrat totálně celou zbraň, abych se dostal na kousek plíšku a kontakty, které se notabene neustále opalují a potřebují pravidelně vyčistit. Ještě bych to rozdýchal, kdybych nemusel rozebírat mechabox, ale takhle je to pěkně nanic, zvláště, když se jedná o ten nejprimitivnější způsob spojení obvodu. Jeden z kontaktů byl ohnutý a při zmáčknutí spouště se „pléšek“ kontaktu nějak divně dotýkal, tak jsem kontakty vyrovnal a vyčistil i s plíškem, všechno jsem to složil, zapojil baterku a vyzkoušel. Tři krátké dávky a ticho. Hmm, tak spínač spouště to není, no alespoň jsem srovnal a vyčistil kontakty.
Nelžu, čtyřikrát jsem mechabox rozdělali, všechno překontrolovali, nic jsme nevynechali a po každém složení zbraň vystřelila pár dávek a konec. Mé zoufalství dosáhlo vrcholu, již nikdy více si nedám v restauraci pokrm z asijských destinací. Zaplaťpánbůh za Tomáše, který na to přišel. Při složeném mechaboxu lehce přitlačil ložisko ozubeného kola do kterého zajíždí pastorek motorku a zbraň si vesele střílela bez problémů. Když ložisko uvolnil, po pár výstřelech došlo k posunu pastorku od ozubeného kola a došlo k jejich zaseknutí na vrcholech zubů. Přišli jsme na několik způsobů jak problém odstranit. Zatím jsem zvolil ten nejjednodušší způsob a to přišroubování nerez plechu, který tlačí na okraj ložiska. K jeho uchycení jsem použil šroubky, které drží motorek:
Světe div se, ale funguje to. Jestli jsem zvolil správně, to ukáže až čas a častá střelba. Hlavně je dobře, že vím, kde je problém a při jeho opakování můžu zvolit jiný způsob řešení. Samozřejmě mnozí z vás budou kroutit hlavou jako že takhle ne. Takže tuhle problematiku laskavě převeďte do článku a hoďte to na net, budu jeden z mnoha horlivých čtenářů, kteří si to přečtou. Sborka zbraně je opakem rozborky. Nepoužívejte hrubou sílu, mnoho dílu je plastových a dotahujte díly s citem, aby jste něco neservali. Takže svého miláčka po akci pravidelně kontrolujte, čistěte a dotahujte.
HODNOCENÍ ZBRANĚ:
MINUS
Spojovací materiál. Musíte používat různé druhy šroubováků (rovný, křížový, imbus). Pokud máte možnost vyměňte křížové šroubky a imbusy za kvalitnější, protože hlavičky se rychle vymačkávají.
Určitě do budoucna čekejte problémy s kovovými závity v pažbě (buď ztratíte patku, nebo časem vytrhnete závit ze dřeva).
Plastová hop up komora je pro mě zklamáním, vzhledem k ceně zbraně.
Cena. Po lehkém upgradu stála necelých 20 000kč a to je dost, vzhledem k mnoha dílům, které časem budou potřebovat vyměnit a které za tu cenu mohly být rozhodně kvalitnější.
PLUS
Vzhled zbraně. Vypadá opravdu perfektně. Díly do sebe zapadají.
Možnost dalšího vylepšení (optika, granátomet atd).
Zážitky. Ty se sice nedají vyjádřit v kč nebo eurech, ale rozhodně převyšují cenu zbraně. Poznáš nové lidí, místa a děláš co tě baví a vo tom to je :)
No a to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl říct.
